|
Klucké Chvalovice odvozují svuj název od osobního vlastního jména Chvał, některého z prvních držitelů obce. Jako obec se s názvem Chvałovici
prvně připomíná v roce 1341. V té době byla sídlem Ježka z Chvalovic, který je podepsán jako svědek na listine krále Jana z téhož roku.
Přídomek Klucké se ke jménu Chvalovice připojuje od 18. století na rozdíl od druhých Chvalovic na Čáslavsku, ležících vysoko na úpatí železných hor,
které od 16. století náležely ke Žlebům - proto Žlebské Chvalovice. Jméno Klucké získaly v době, kdy stejně jako Žlebské Chvalovice patřily k
žlebskému panství Auerspergů (1830 - 1895). Chvalovice příslušely po r. 1416 k Chlumu, 1604 je koupil Jan Lukavecký z Lukavce, který tehdy vlastnil
Kluky. Po něm Chvalovice získal roku 1624 Jan Rudolf Trčka z Lípy, po trčkovském procesu roku 1636 je získal majitel Jeníkova Maxmilián Goltz.
V roce 1807 se dostaly do majetku Pöttingů a spolu s Tupadly se staly součástí panství Žleby ve vlastnictví Auerspergu. V roce 1895 koupili Klucké
Chválovice Severin a Františka Obermayerovi, po nich je vlastnil rytíř Görlich a v roce 1925 byly převedeny na Dominikánský řád v Praze.
V době třicetileté války byly Klucké Chválovice ze Zbýšovska postiženy nejhůře. Spolu s nedalekým Komárovem byla ves loupeživými švédskými vojsky
zcela vypálena a zplundrována, obyvatelstvo vyhubeno. Zachránil-li se někdo útěkem do okolních lesů, do zničené obce se už nevrátil.
Svědectví z doby po skončení války (1648) hovoří o dlouhém obdbbí úplného zpustnutní obce. Až v roce 1681 byla obec znovu založena, postupně
osídlena a zcela nově vystavěna. Z této "nové" výstavby je ve vsi několik vzácně zachovaných roubených chalup: č.p. 10,11 a 14.
Ač se to zdá mnohým nedávno přece jen je rok 2002 historií. V této době byla pořízena fotka zachycující náš líně tekoucí potok jako dravou řeku.
|
